Certa amittimus, dum incerta petimus, ztrácíme jisté, zatímco usilujeme o nejisté.
Všichni jsme věrní, dokud nepotkáme někoho/něco lepšího...
Každý z nás dluží přírodě smrt.
Člověk ani nedomyslí, jak je ten život nádherný, a že všechno záleží jen na nás. Jen na nás! Protože každé ráno je to vždycky znovu jenom na tobě, jestli se rozhodneš, že do toho dne půjdeš s dobrou náladou nebo otráveně. A jestli se budeš na lidi usmívat a budeš na ně laskavá, jestli si z toho dne budeš brát jen to nejlepší.
Boj proti zlu, které je v člověku, nemáme vést tak, že bychom soudili druhé, ale máme soudit sami sebe. Zápas se sebou samým a pravdivost vůdči sobě samému jsou prostředky, kterými působíme na druhé.
Ještě jsem se nesetkal s člověkem, který by dokázal vidět své chyby, a sám před sebou se z nich obvinit.
Tragedií života není smrt, ale to, čemu v sobě dovolíme zemřít, když jsme ještě na živu.
Život je jako řeka. Nikdy nevíš, kdy se zakroutí, kdy ti do něj někdo vstoupí a kdy zase někdo jiný vystoupí. Proto ho má cenu žít naplno...
Život se neměří počtem nádechů a výdechů, ale chvílemi, jenž nám vzaly dech.
Nepočítejte roky, počítejte vzpomínky.